Elektronické recepty – vynucená dvojchyba

FacebookTwitterGoogleLinkedIn


Poslanci Občanské demokratické strany v nově zvoleném Parlamentu navrhli zákon, který odsouvá povinné užívání elektronických receptů z 1. ledna 2018 na 1. ledna 2023, tedy o pět let. Návrh zákona neobsahuje žádné další změny.

Návrh je zcela pochopitelný z pohledu okamžité situace. Systém elektronických receptů, který má za několik dnů vstoupit v účinnost, není dobře navržen ani technicky připraven.

Prvním problémem stávajícího řešení je úplná absence užitečných funkcí, které by měly elektronické recepty doprovázet a které jsou jediným obhajitelným důvodem pro jejich zavádění. Sběr dat o vystavovaném receptu on-line z počítače v ordinaci předepisujícího lékaře musí být spojen s on-line přístupem předepisujícího lékaře k lékové historii pacienta. Zjednodušeně – když lékař recept předepisuje, měl by současně v počítači vidět, jaké léky pacientovi předepsali jiní lékaři. Podle toho může své rozhodnutí změnit a pacienta uchránit před nadměrným užíváním léků či před jejich nevhodnou kombinací. Podpora rozhodování předepisujícího lékaře muže být pochopitelně součástí systému a automatizovaná.

Druhým problémem je povinnost předepisování elektronických receptů pro všechny lékaře. Takové vynucené řešení, bez jakékoli motivace a bez obhajitelného přínosu pro kohokoli, vyvolává přirozeně odpor. Reálně hrozí, že někteří lékaři, především v důchodovém věku, své ordinace opustí. Jiní uzavřou své druhé a další „provozovny“, tedy ordinace zejména v menších a odlehlých obcích, které doposud provozují vedle své „hlavní“ ordinace. Dojde tak ke zhoršení dostupnosti především primární péče. Rozměr tohoto zhoršení ukáže prvních několik měsíců.

Povinnost pořizovat všechny recepty do sytému bez toho, že by jejich pořizování přinášelo užitek předepisujícímu lékaři, je opravdu jen těžko obhajitelné. Každý totiž ví, že všechny recepty jsou do počítače přenášeny záhy v lékárně. Argument potřebné elektronizace pouze z důvodů administrativních v tomto světle neobstojí.

Pokud se podíváme na technickou připravenost systému, nemůžeme se ubránit vážným obavám. Systém nebyl vyzkoušen v provozu a v předpokládaném zatížení, zdaleka všichni předepisující lékaři se do systému nestihnou zaregistrovat, sama registrace je krajně uživatelsky nepřátelská a ani lékař dobře s počítačem obeznámený ji nezvládne bez pomoci odborníka, kterého musí pochopitelně zaplatit.

Je tedy zcela pochopitelné a správné, že se poslanci nejsilnější opoziční strany snaží zahájení elektronické preskripce zabránit.

Z druhého pohledu však pouhé odložení povinnosti elektronické preskripce není správným řešením. Je nezbytné projekt změnit tak, aby přinášel skutečný užitek, tedy aby byl obhajitelný. Je nezbytné změnit zákon o léku tak, aby lékaři, ale i sami pacienti měli přístup ke všem předepsaným lékům, aby systém automaticky vyhodnocoval možná problémy přinejmenším v oblasti množství a kombinaci léků. Dále je třeba změnit zákon tak, aby lékaře k práci s elektronickými recepty nenutil, ale aby je k ní motivoval. Většina lékařů rádi na užitečný systém přistoupí. Recepty těch zbývajících budou elektronizovány v lékárnách.

Abychom u lékařů uspěli, je potřeba systém zcela zásadně změnit tak, aby byl uživatelsky vstřícný, přátelský, nenutil lékaře čekat ve frontách na poště či najímat IT specialisty k vlastní registraci.

Využívání informačních technologií při péči o zdraví je správné a přináší výrazné zvýšení kvality a bezpečnosti zdravotní péče a nemalé úspory lidských i finančních zdrojů. Podporuji elektronické recepty. Nezbytnou podmínkou úspěchu je však smysluplný a užitečný sytém. To se prostě nepovedlo. Odložení účinnosti špatného zákona je sice okamžitým řešením, musí však následovat řešení správné, tedy změna zákona. To však již není úkolem opozice, ale ministra zdravotnictví. Odborných podkladů k přípravě správného řešení má na svém stole dost.

FacebookTwitterGoogleLinkedIn