Rozprava Evropského parlamentu 8.6.2005: Příprava Evropské rady a budoucnost evropské integrace: Prohlášení Rady a Komise - Příprava Evropské rady a budoucnost integrace. Odmítnutím návrhu Smlouvy o Ústavě pro Evropu v referendech ve Francii a v Nizozemsku se dnes zabýval Evropský parlament.

Příprava Evropské rady a budoucnost evropské integrace

Na úvod rozpravy na plenárním zasedání ve Štrasburku vystoupil jménem současného předsednictví Evropské unie náměstek lucemburského ministra zahraničí Nicolas Schmit. Uznal smutek a zklamání řady zastánců ústavy, nicméně dodal: "Musíme plně respektovat demokratickou volbu neoddiskutovatelné většiny voličů."

Schmit připomněl, že většina europoslanců ratifikaci evropské ústavy podpořila a že ji schválilo už deset členských států. Odmítnutí ve Francii a Nizozemsku podle něho ukazuje, že "evropské sjednocení tam už není oním mobilizujícím projektem, který byl po desetiletí hybnou silou integrace Evropy". Do neporozumění občanů se podle Schmita promítá i sociální znepokojení.

"Musíme těmto hlasům naslouchat", vyzval. Východisko podle Schmita sice není jednoduché, nicméně: "Desítka států se ještě nevyjádřila. Je těžké upřít jejich parlamentům či občanům právo se k ústavě vyjádřit."

Evropská rada bude podle Schmita muset příští týden v Bruselu vzniklou situaci důkladně analyzovat. "Unie nesmí sklouznout do trvalé nehybnosti a nejistoty", vyzval s tím, že unijní instituce dále fungují a že Unie je dále schopna rozhodovat: "Politická unie musí zůstat našim cílem."

"Evropa není problém - Evropa je řešením problémů současnosti", prohlásil předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Cílem EU podle něho musí zůstat, "aby Evropa nebyla první obětí globalizace, ale vítězem".

Komise by měla usnadnit konsens a pomoci členským státům Pětadvacítky vyhnout se zbytečné konfrontaci, dodal Barroso. Unie se podle něho musí vyhnout dvěma léčkám: vzájemnému obviňování a přiostření ideologických sporů.

"Nedělejme obětního beránka z unijních institucí", apeloval Barroso na národní politiky. Ani instituce sice podle něho nejsou dokonalé, ale usilují o zlepšení. Předseda EK zároveň varoval před "monoteizmy trhu a státu": "Ani pouze trh, ani pouze stát není schopen vyřešit problémy Evropy. Potřebujeme inteligentní skloubení trhu a státu."

"Všechny státy EU mají rovnoprávně právo vyjádřit své stanovisko", vyzval Barroso k pokračování v ratifikačním procesu. "Unie musí reagovat společně. Musíme se vyhnout jednostranným akcím", zdůvodnil svou výzvu, aby šéfové států a vlád EU na výsledky referend ve Francii a v Nizozemsku reagovaly až po summitu příští týden v Bruselu.

"Nemáme Plán B, ale zřejmě potřebujeme Plán D - pro demokracii", navrhl Barroso s tím, že celá Unie musí více naslouchat občanům. Šéf eurokomise nicméně dodal, že evropská integrace nezažívá podobnou situaci poprvé.

Hans-Gert Poettering (PPE/DE, DE) jménem svého poslaneckého klubu vyjádřil zklamání výsledkem ústavních referend ve Francii a v Nizozemsku. Státům Unie, které se ještě k návrhu evropské ústavy nevyjádřily, by se podle něho nemělo toto právo upírat.

"Evropa musí být silná tam, kde je akceschopná", prohlásil Poettering. Unie podle něho musí prohloubit subsidiaritu a nerozpínat se. Komisi vyzval k pravdivému obrazu Bulharska a Rumunska, které mají do Unie vstoupit 1. ledna 2007. Ohledně Turecka vyzval k otevřenosti plánovaých vstupních jednání: "Cílem může být členství, ale i privilegované partnerství."

"Jsem poněkud bezradný, ale nejsem sám", poukázal Martin Schulz (PSE, DE) na různorodé názory ve svém klubu. "Při interpretaci výsledků referend musíme být sebekritičtí", vyzval s tím, že evropští politici před "obrovskou mezerou mezi vládami, institucemi a občany" zavírají oči už dlouho.

Schulz připomněl "slib míru a blahobytu", který evropská integrace zprvu představovala. Europoslanci podle něho musejí naléhat na větší subsidiaritu a transparentnost i odbourávání byrokracie. "Perspektiva rozšíření musí zůstat zachována, je ale třeba vytvořit předpoklady", dodal Schulz s tím, že schopnost transformace musí prokázat i stávající Pětadvacítka.

Graham R. Watson (ALDE, UK) jménem svého klubu označil výsledky ústavních referend ve Francii a Nizozemsku za "vzpouru části občanů". Politici podle něho nedokázali "grandiózní plány evropské integrace" tlumočit občanům: "Pro ně je Evropa příliš tajuplná."

Watson vyzval, aby občané Unie příště hlasovali zároveň. Komise a předsednictví Unie podle něho musejí Pětadvacítku vyvést z krize: "Evropa by měla být přehlednější, respektovat právo na informace a veřejně jednat o své zahraniční politice."

Daniel Marc Cohn-Bendit (Verts/ALE, DE) jménem svého klubu připomněl, že jeho návrh na celoevropské referendum EP svého času odmítl: "Za nos bychom se měli chytit všichni." Vlády členských států EU ani EP podle něho nepochopili, že Unie musí mít dost prostředků na to, aby mohla usilovat o Evropu.

"Zase lžeme našim občanům", varoval Cohn-Bendit a vyzval: "Řekněme občanům aspoň jednou pravdu". Výsledek francouzského referenda označil za "porážku" a vyzval k veřejné diskusi o novém dlouhodobém rozpočtu: "Máme právo vědět, jaké má kdo problémy v Radě."

Francis Wurtz (GUE/NGL, FR) se jménem svého klubu vyslovil pro pokračování v "konzultaci" o evropské ústavě. "Z právního hlediska je text Ústavy už mrtvý a vyhaslý", dodal s tím, že už by se nemělo hovořit o ratifikaci. Za další východisko označil širokou diskusi s občany o jejich potřebách, "aby se v Evropě znovu nalezli".

"Evropské národy ještě nemají důvěru v Brusel", prohlásil za svůj klub Philippe de Villiers (IND/DEM, FR). Evropská ústava podle něho byla voliči ve Francii a Nizozemsku pohřbena. Za "jediné řešení na záchranu Evropy" označil okamžité pozastavení jednání o vstupu Turecka, prosazování svrchovanosti občanů a spolupráce na základě principu svobodné volby.

Cristiana Muscardini (UEN, IT) jménem své frakce evropskou ústavu označila za nutný kompromis, který podle ní ale neřeší problémy Evropy dostatečně. K "většímu dialogu s občany" vyzvala nejen ohledně vstupu Bulharska a Rumunska, ale i o vztazích EU s ECB.

"Evropská ústava zemřela při porodu", prohlásil jménem nezařazených poslanců Jean-Marie LE PEN (NI, FR). Evropské politiky varoval před "legitimním hněvem" občanů, pokud by se pokusili Ne většiny Francouzů a Nizozemců obejít.

"Očekávám, že i Česká republika a Polskou řeknou Ano evropské ústavě, protože to je i jejich projekt", prohlásil předseda Výboru EP pro ústavní záležitosti Jo Leinen (PSE, DE).

Z český poslanců v rozpravě vystoupili Josef Zieleniec (PPE, CZ) a Libor Rouček (PSE, CZ):

Zieleniec navrhl dvě řešení situace po odmítnutí ústavy ve Francii a v Nizozemsku: Buď o ní jako celku nechat hlasovat znovu anebo "oddělit první a druhou část ústavy od jednotlivých politik" a hlasovat pouze o kapitolách věnovaných institucionálnímu uspořádání.

"Nechceme-li, aby Evropa dlouhodobě do krize, musí se Rada ujmout jasného vedení", předeslal Zieleniec. Za příčinu odmítnutí ústavy ve Francii a v Nizozemsku tento poslanec za SNK označil nespokojenost s politikami, ne s navrhovaným rámcem: "Vše záleží na tom, zda Evropská rada nalezne vůli k takto odvážnému kroku."

"Budování Evropy a evropská integrace byla, je a zůstane složitým procesem", prohlásil Rouček, který připomněl i loňské "bezprecedentní rozšíření EU o deset států". Odmítnutí ve Francii a v Nizozemsku tento poslanec za ČSSD označil za "krok zpět", který podle něho "ale neznamená konec evropské ústavy".

Evropská rada by podle Roučka měla vyslat jasné poselství zbývajícím členským státům Unie, že se i ony nejdříve mohou k euroústavě vyjádřit. O budoucnosti ústavy by pak Rada podle něho měla rozhodovat až příští rok.