V návaznosti na zprávu "Evropské hodnoty v globalizovaném světě" vyzval předseda Evropské komise José Manuel Barroso dne 20. října 2005 Radu Evropské unie ke zřízení "Fondu pro přizpůsobení se globalizaci". Rada Evropské unie vyjádřila se zřízením fondu souhlas.

Nyní návrh Evropské komise projednává Evropský parlament. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci projednal a schválil své stanovisko 26. října 2006 ve Štrasburku. Plenární zasedání Evropského parlamentu bude o zprávě jednat 29. listopadu 2006.

Vytvoření "Fondu pro přizpůsobení se globalizaci" považuji za zcela nadbytečné, neboť nástroje na podporu zaměstnanosti jsou již zahrnuty v Evropském sociálním fondu. Jedná se o další nástroj pro přerozdělování, který povede pouze k navýšení daňové zátěže občanů Evropské unie.

Pomoc fondu má být určena pro propuštěné pracovníky v regionech postižených hospodářskými obtížemi způsobenými globalizací.

Finanční příspěvky by se měly týkat případů, kdy by došlo k propuštění více jak 1000 zaměstnanců jednoho podniku (toto číslo zahrnuje také pracovníky, kteří ztratí své zaměstnání u dodavatelů nebo výrobců, kteří jsou odběrateli uvedeného podniku). Finanční příspěvek se má týkat především malých a středních podniků v regionu na úrovni NUTS II. O příspěvek z Fondu lze žádat také za situace, kdy během období 12 měsíců došlo k propuštění nejméně 1000 zaměstnanců z jednoho nebo více podniků jednoho odvětví. Žádost o příspěvek může podat pouze členský stát EU a udělení dotace bude schvalovat Rada a Parlament vždy v sériích.

Do fondu je alokováno pouze 500 milionů Eur ročně, což rozhodně neuspokojí všechny žadatele. Navíc schválená kritéria umožňují výjimky, což povede ke zneužívání fondu, protože za výjimečné bude vydáváno jistě mnoho žádostí.

Největší spor mezi jednotlivými zeměmi se vedl ohledně kritérií, podle kterých bude možno čerpat prostředky z fondu. Staré členské země byly ve většině případů pro založení tohoto fondu. To je logické. Četná řada jejich odvětví zastarává, v důsledku toho dochází v některých podnicích k propouštění jejich zaměstnanců a k přesunu výroby do jiných států s levnější pracovní silou a výhodným daňovým prostředím. Zřízení "Fondu pro přizpůsobení se globalizaci" je ideální příležitostí, jak se finančně vypořádat s některými upadajícími podniky.

Proto staré členské země usilovaly o co nejměkčí kritéria, zatímco nové členské země prosazovaly zavedení co nejjednodušších a nejtvrdších kritérií, podle kterých bude možné z fondu čerpat.

Během projednáváni ve Výboru pro zaměstnanost a sociální politiku byly odhlasovány tvrdé podmínky, ovšem s dodatkem, že ve "výjimečných případech" bude možné čerpat z fondu za měkčích podmínek. Zřízení fondu si tedy vyžádá další prostředky a další úředníky na kontrolu využívání financí z Fondu a značné administrativní náklady na schvalování dotací.

Evropský fond pro globalizaci bude mít vliv na státní rozpočet, v případě, že bude aktivován. V případě jeho použití (v jakémkoli státě) se zvýší platby ostatních členských zemí do rozpočtu Evropské unie. Pokud ho členská země bude využívat, bude navíc nutné nalézt prostředky na spolufinancování ve výši 50%.

Je dobré připomenout, že otázky politiky zaměstnanosti jsou dnes řešeny v rámci Evropského sociální fondu, kdy záleží na každém členském státu, zda on sám si vytvoří odpovídající operační programy.

Evropská unie by se měla řídit zásadami, na kterých byla založena. Jednou z těchto zásad je také zásada subsidiarity, tedy ponechání co nejvíce pravomoci a odpovědnosti na úrovni vlád jednotlivých členských zemí, které samy nejlépe rozhodnou o potřebách rozdělování finančních prostředků v oblasti politiky zaměstnanosti.

Zřízení Fondu pro přizpůsobení se globalizaci vede k dalšímu prohloubení byrokracie a ještě k většímu přerozdělování a bude příčinou neskutečně komplikované legislativy nejenom na evropské, ale i národních úrovních.

Proto jsem dne 26. října 2006 na Výboru pro zaměstnanost a sociální politiku hlasoval proti zprávě o globalizačním fondu.