MUDr. Milan Cabrnoch

Poslanec Evropského parlamentu za ODS - http://www.cabrnoch.cz


Práce s informacemi ušetří desítky miliardNěkolik zdravotních pojišťoven v ČR podporuje projekty, které zlepší přístup ke zdravotním informacím a tím pomohou lépe využít peníze zdravotního pojištění.

Takovou informaci vítám, znamená pokrok, především v uvažování manažerů zdravotních pojišťoven. Není totiž pochyb o tom, že pokud jsou zdravotní informace ve správný čas na správném místě, můžeme zabránit plýtvání, aniž bychom pacienty omezovali v jejich právech.

Jsem rád, že vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny přichází s analýzou, podle které správná koordinace poskytované zdravotní péče může zabránit plýtvání v rozměru až deseti miliard korun. Správná koordinace péče je postavena na informacích. Když lékař ví, jaká vyšetření a jaké léky předepsali pacientovi jeho kolegové, neplýtvá a neopakuje zbytečně tato vyšetření či předpisy.

Plány pojišťoven jsou zcela správně postaveny především na registrujících praktických lékařích, pro dospělé i pro děti a dorost. Tito lékaři jsou přirozenými koordinátory poskytování péče pro své pacienty. U praktika se mají scházet všechny informace o tom, kdo a jak jeho pacienty vyšetřuje a léčí. Praktik doporučuje svému pacientovi správný další postup.

Je v pořádku, že podle zákona má praktik právo, dozvědět se kteří lékaři vykázali péči poskytnutou jeho pacientům. Pojišťovny nyní nově nabízí praktikům tyto informace v elektronické podobě. Tím přispívají nejen k lepší informovanosti lékařů, ale i k rozvoji využívání informačních technologií ve zdravotnictví obecně.

Je dobré připomenout si, jaké výhody a nevýhody mají projekty pojišťoven.

Výhodou je, že se registrující praktik dozvídá, kteří další lékaři se starají o jeho pacienty, jaká vyšetření jim provedli a jaké léky předepsali. Další výhodou je, že k předávání informací není třeba žádat souhlas pacienta, což je nákladné. Nevýhod je několik:

praktik se dozvídá tyto informace se značným zpožděním; lékaři posílají pojišťovnám vyúčtování s měsíčním nebo delším zpožděním, jistou dobu potom trvá, než pojišťovna data zpracuje a předá praktikovi,

data obsahují pouze účetní a ne klinické informace; z vyúčtování pojišťovně je patrné, že bylo provedeno vyšetření krevního obrazu, ale chybí výsledek tohoto vyšetření, je vyúčtován rentgen paže, ale není uvedeno, zda je nález v pořádku nebo zda je kost zlomená,

informace dostává pouze praktický lékař, a to pouze o pacientech, kteří se u něho registrovali; ani pacient ani jeho další lékaři nemají k informacím přístup.

Předávání účetních informací registrujícím praktikům je správný první krok. Logickým dalším krokem je řešení, které se vypořádá s výše uvedenými nevýhodami. Tímto řešením je zpřístupnění klinických informací v reálném čase. V elektronické zdravotní knížce nalezne jak pacient tak všichni jeho lékaři informace nejen o tom, jaká vyšetření byla provedena, ale i jejich výsledky (a to včetně obrazových a dalších multimediálních forem). Informace jsou ve zdravotních knížkách okamžitě, jakmile jsou zapsány, a jsou dostupné všem, kdo k tomu mají oprávnění. Zabráníme tak plýtvání nejen u praktiků, ale u všech lékařů ve specializovaných ambulancích i během hospitalizace. Toto řešení vyžaduje pochopitelně informovaný souhlas pacienta, kterého se informace týkají.

V současnosti poskytuje službu zdravotní knížky Všeobecná zdravotní pojišťovna pro více jak jeden milion svých pojištěnců. Ve zdravotní knížce naleznou pacienti své zdravotní informace, a vedle nich i přehled vyúčtované zdravotní péče. Využíváním těchto informací při řízení zdravotní péče mohou lékaři skutečně uspořit nejen svůj drahocenný čas, ale i peníze, které pojišťovna jistě využije ve prospěch svých pojištěnců, kteří potřebují drahá vyšetření, operace či léky.

MUDr. Milan Cabrnoch