Otázka ZD: Čekací doby na plánované diagnostické i léčebné výkony jsou poměrně frekventovaným argumentem například v konkurenčním boji zdravotních pojišťoven nebo i jednotlivých zdravotnických zařízení. Hovořívají o nich i politici, když obhajují přednosti toho kterého systému zdravotnictví.

Podle statistik jsou v České republice čekací doby v průměru stále ještě poněkud delší než ve většině vyspělých států Evropské unie. Navíc se ozývají hlasy, že v důsledku současné ekonomické krize musí logicky dojít k prodlužování těchto lhůt – přesněji řečeno, že v důsledku poklesu příjmů do veřejného zdravotního pojištění budou zdravotnická zařízení nucena některé plánované výkony odkládat.

Dnešní otázka proto zní: Domníváte se, že ekonomická krize ovlivní v blízké budoucnosti (nebo příp. již ovlivňuje) časový rytmus provádění plánovaných diagnostických a léčebných výkonů?

Odpověď MC: „Finanční a hospodářská krize, kterou zažívá celý svět, se bezpochyby dotkne i zdravotnictví. Dá se očekávat jisté zpoždění, které vychází ze způsobu financování zdravotní péče z veřejných zdrojů. U systémů založených na veřejném zdravotním pojištění očekáváme dopady rámcově dříve než u systémů založených na státním rozpočtu a daních.

Dopady se jistě neomezí jen na časování vyšetřovacích a léčebných úkonů, tedy na čekací doby. Celkově se sníží objem finančních prostředků pro zdravotní péči. To se může projevit jak ve snižování dostupnosti, tak ve snižování kvality zdravotní péče. Jistě lze předpokládat i snížení zdrojů pro odměňování zdravotníků, které již před krizí nebylo nejlepší. Vedle toho lze očekávat i zadlužování zdravotních pojišťoven a žádosti na jejich oddlužení z jiných veřejných zdrojů.

Zdravotnictví a jeho zdroje tedy pochopitelně nezůstanou ušetřeny dopadů krize, jedním z projevů může být i prodlužování čekacích dob na vyšetření a léčebné výkony. O to více je potřeba aktivovat mechanismy, které omezí plýtvání a uchrání peníze pro skutečně potřebnou zdravotní péči.