Za úspěch pokládám prosazení Směrnice o službách na vnitřním trhu, tedy předpisu, který vytváří větší svobodu podnikatelům při poskytování služeb v rámci společenství. Druhý úspěch vidím například v tom, že se nám podařilo zabránit další regulaci pracovní doby, kterou prosazovala v Evropském parlamentu levice.

MC: Na prvním místě bych rád zdůraznil, že hlavní náplní práce poslance Evropského parlamentu je příprava legislativy, nikoli hledání pomoci podnikatelům nebo skupinám obyvatel. Pochopitelně na prvním místě při každém mém rozhodování stojí prospěch občanů České republiky a program Občanské demokratické strany, se kterým jsem byl do Evropského parlamentu zvolen.

Pokud mám uvést příklad z nelegislativní oblasti naší práce, rád bych zmínil oblast zaměstnávání zdravotně postižených osob. Tato oblast se prolíná s mými odpovědnostmi v Evropském parlamentu, kde jsem členem výboru pro zaměstnanost a sociální politiku. Současně se oblastí zaměstnávání zabývám i v České republice. Během mého mandátu se mi podařilo zapojit české zaměstnavatele zdravotně postižených do příslušné evropské asociace. Uspořádali jsme několik mezinárodních seminářů, vznikl Nadační fond na podporu zaměstnávání zdravotně postižených a byla vytvořena a registrována ochranná známka Práce postižených, kterou již získali tři zaměstnavatelé. Touto cestou jsem, chcete-li, pomohl mnoha zaměstnavatelům, ale současně i mnoha zaměstnancům, osobám se zdravotním postižením. Zvažujeme uvedení ochranné známky do evropského prostředí.

MC: Za úspěch pokládám prosazení Směrnice o službách na vnitřním trhu, tedy předpisu, který vytváří větší svobodu podnikatelům při poskytování služeb v rámci společenství. Druhý úspěch vidím například v tom, že se nám podařilo zabránit další regulaci pracovní doby, kterou prosazovala v Evropském parlamentu levice. Regulace, která hrozila, by vytvořila ještě větší nerovnováhu mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, mezi jejich právy a povinnostmi. Zcela jistě by vedla k vyšší ceně práce a menší konkurenceschopnosti.

Nepodařila se nám celá řada věcí. Nezabránili jsme přijetí Lisabonské smlouvy, nepovedlo se nám dále například ani odmítnout, ani účinně upravit směrnici a chemických látkách známou jako REACH. Dlouhodobě se nám nedaří vnést racionální argumenty do diskusí o životním prostředí a jeho ochraně.

Prvních pět let jsme všichni v Evropském parlamentu především sbírali zkušenosti a vytvářeli obraz české politické scény v evropském politickém prostředí. V druhém volebním období, ve kterém bylo za Občanskou demokratickou stranu zvoleno opět nejvíce, tedy 9 z 22 českých poslanců, již můžeme nabyté zkušenosti zúročit. Daří se nám to lépe, než jsem osobně očekával. Podstatným dílem k tomu přispělo i vytvoření nové politické frakce, Evropských konzervativců a reformátorů. Tato nová, skutečně pravicová frakce, dává větší prostor pro prosazování politiky ODS.

Díky zkušenostem a kontaktům, které máme, se několik z nás (Ouzký, Vlasák a já) stali koordinátory ve výborech. Role koordinátora je klíčová pro rozhodování o programu jednání výboru a o rozdělování zpráv mezi zpravodaje z jednotlivých politických frakcí. Kolega Tošenovský je místopředsedou výboru, Jan Zahradil potom místopředsedou frakce.

Moje osobní priority jsou z oblasti zdravotnictví, sociální politiky a zaměstnanosti. Ve zdravotnictví chci prosazovat jasné postavení pacienta, jeho práva podílet se na rozhodování, práva na přístup ke všem informacím a jeho odpovědnost za vlastní zdraví a péči o ně. V sociální oblasti budu pokračovat v podpoře zaměstnávání zdravotně postižených a ve zlepšování dlouhodobé péče o chronicky nemocné a staré osoby s cílem umožnit jim co nejdéle zůstat doma, soběstačný a mezi svými blízkými. V oblasti zaměstnanosti vidím jako klíčové vzdělávání a zvyšování kvalifikace, a to nejen v době přípravy na povolání, ale celý život. Nové znalosti a dovednosti jsou nejlepší podporou zaměstnatelnosti každého pracovníka a současně cestou ke konkurenceschopnosti celé společnosti.

Naše země je středně velkou členskou zemí Evropské unie. Je tradičně chápána jako rozvinutá průmyslová země s vysokou vzdělaností a velkou tradicí zvláště v technické oblasti.

V Evropské unii jsme dlouho byli a snad ještě stále jsme vnímáni jako svým způsobem vedoucí země mezi novými deseti členskými zeměmi z posledních dvou rozšíření, vesměs zeměmi bývalého východního bloku. Často se setkávám s tím, že i kolegové z těchto zemích se ptají, jak ten či onen problém řeší Češi.

V posledním roce jsme své pověsti a postavení ČR v Evropě a ve světě moc nepomohli. Shození vlády uprostřed velice úspěšného předsednictví bylo od Jiřího Paroubka skutečnou ránou pod pás ne ODS nebo pravici, ale celé České republice, jejím občanům a podnikatelům. Druhou ostudou je neschopnost dovést zemi k předem dohodnutým předčasným volbám, třetí zásah je potom dramaticky a rychle rostoucí rozpočtový deficit a hrozba státního bankrotu. V tomto světle se Česká republika stává nespolehlivou zemí, která si neumí udělat pořádat doma, její politici nedovedou táhnout za jeden provaz když jde o prospěch země, a její podnikatelé se dostávají do zvláštní a nevýhodné pozice těch, kteří to doma nemají jasné.

Přesto jsem přesvědčen, že Česká republika má velký potenciál držet se mezi předními úspěšnými zeměmi Evropské unie. Za zásadní pokládám ochotu a vůli nalézt a společně prosazovat české národní zájmy. Mezi nimi jistě nebude chybět vysoká vzdělanost a kvalifikace pracovníků, technická tradice a její rozvoj, a to nejen v automobilovém průmyslu, ale i kvalitní služby, cestovní ruch a zdravotnictví.