Souhrn

Zdravotnictví poskytuje d?ležité služby pro všechny ob?any. Spole?ným zájmem je kvalita a bezpe?nost zdravotní pé?e, její dostupnost pro všechny ob?any a dlouhodobá udržitelnost národních zdravotnických systém?.
Práce s informacemi je ve zdravotnictví stále d?ležit?jší, nar?stá jejich objem, pot?eba s nimi korektn? pracovat a sdílet je. Zdravotní informace jsou velmi cenné, jejich získání je nákladné. Proto musí být využity p?i dalším rozhodování, musí být dostupné v míst? a ?ase, kde se rozhoduje.
Zdravotní informace se mají soust?e?ovat u léka?e primární pé?e, který je koordinátorem zdravotní pé?e poskytované pacientovi r?znými specialisty na r?zných pracovištích. Sou?asn? má mít p?ístup k informacím sám pacient, který je jednak využívá p?i pé?i o vlastní zdraví a sou?asn? je poskytuje všem dalším léka??m, kte?í o jeho zdraví rozhodují.
Korektní práce s informacemi je v zájmu pacienta, léka?e, plátce i státu.
Ochrana soukromí hraje klí?ovou roli. Obava ze ztráty soukromí je vážnou bariérou rozvoje služeb eHealth. Informace pat?í pacientovi, jen on m?že o svém soukromí rozhodovat, proto to má být on, kdo rozhodne, komu své zdravotní informace, své tajemství, sv??í a komu ne.
Bariérami dalšího rozvoje, které musíme p?ekonat, jsou ned?v?ra a neznalost práce s technologiemi, obava ze ztráty soukromí i obava z transparentních prost?edí správy ve?ejných prost?edk?.
?ešení spo?ívá v reform? celého sytému zdravotnictví, ve vytvo?ení smysluplných motivací, která povedu všechny ú?astníky k prosp?šnému chování, omezí plýtvání a zlepší kvalitu, bezpe?nost i dostupnost. Samotné eHealth nem?že být ?ešením, ale je jeho nezbytnou sou?ástí. Základním prvkem reformy je úst?ední role ob?ana - pojišt?nce - pacienta, který bude mít svobodu rozhodování, p?ístup k informacím, právo tyto informace poskytovat svým léka??m, podílet se na rozhodování o vlastím zdraví a nést sv?j díl odpov?dnosti za taková rozhodnutí.

Zdravotnictví, nebo lépe pé?e o zdraví je jednou ze zásadních hodnot, která zajímá každého z nás.
P?ístup ke kvalitním a dostupným zdravotním službám pro každého ?lena spole?nosti je v programu každé politické strany (nejen p?ed volbami) a každé vlády (nejen po volbách). Nedílnou sou?ástí t?chto program? je nejen dlouhodobá udržitelnost zdravotních systém?, ale také kvalita a bezpe?nost zdravotních služeb. Zajišt?ní kvality a bezpe?nosti pat?í mezi základní úkoly státu stejn? jako zajišt?ní dostupnosti pé?e pro ob?any.

Spole?enské výzvy

P?i rozvoji zdravotnictví jsou vlády postaveny p?ed zásadní dilema. Na jedné stran? jsou dynamicky se rozvíjející možnosti, na druhé stran? omezené finan?ní zdroje. Je z?ejmé, že nové možnosti v prevenci, diagnostice a lé?b?, které p?ináší poznání v biologických i technických v?dách a rozvoj a zvyšující se dostupnost nových technologií, umož?ují nejen diagnostikovat stále více chorob, ale také je úsp?šn? lé?it nebo jim dokonce p?edcházet.
Naše spole?nost, v Evrop? i v USA, ?elí spole?ným výzvám. Jsou jimi nové možnosti p?i pé?i o zdraví, které s sebou nesou nové náklady - a není pochyb o tom, že žádný solidární systém nem?že zajistit všechny možnosti pro každého. Proti tomu stojí rostoucí informovanost a vzd?lanost lidí.. Vyšší vzd?lanost a p?ístup k informacím s sebou nese rostoucí o?ekávání, vzd?laní a informovaní lidé žádají lepší, a tedy dražší zdravotní pé?i. Dalším klí?ovým faktorem je stárnutí populace. Lidé se dožívají vyššího v?ku, m?ní se spektrum zdravotní pé?e, kterou vyžadují. Je otázkou, zde sou?asn? roste její objem. Rozhodn? však roste poptávka po novém typu zdravotních služeb, které se stále více prolínají se službami sociálními.
Informace p?i poskytování pé?e
B?hem poskytování zdravotní pé?e vzniká velké množství informací. Je jich ?ádov? více, než tomu bylo p?ed n?kolika málo desítkami let. Informace vznikají díky používání moderních technologií p?i diagnostice i p?i lé?b?. Léka?i indikují mnoho laboratorních test?, mají k disposici ?adu zobrazovacích vyšet?ení, které produkují datové, obrazové, audio i video informace. Také b?hem vlastní lé?ebné pé?e vzniká velké množství informací. Produkují je monitory všeho druhu. Nejcenn?jší jsou informace zadané p?ímo zdravotnickými pracovníky, sestrami a léka?i, které popisují jejich odborné hodnocení pacienta a jeho stavu, jejich rozhodnutí o další pé?i a predikci dalšího vývoje v?etn? alternativ. Všechny tyto informace vznikají v digitální podob?. Bez pomoci technologií se léka? ve velkém objemu informací nesnadno orientuje. Informace je pot?eba t?ídit, vyhledávat v nich, agregovat je, analyzovat a vyhodnocovat. V neposlední ?ad? je t?eba informace také uchovávat a sou?asn? chránit jako citlivé osobní údaje p?ed neoprávn?ným p?ístupem.

Týmy zdravotnických expert?

Na poskytování zdravotní pé?e se v moderní medicín? podílí velké množství vysoce kvalifikovaných odborník?. Na lé?ení relativn? jednoduchého onemocn?ní, nap?íklad pneumonie, se podílí n?kolik tým? zdravotnických expert?. Je to velký rozdíl proti minulosti, kdy takovou nemoc lé?il jeden léka? s podporou sestry. V sou?asnost pracují vedle ošet?ujícího léka?e specializované týmy v biochemické laborato?i, v hematologické laborato?i, k mikrobiologické laborato?i, na rentgenovém zobrazovacím pracovišti, v lékárn?. V p?ípad? hospitalizace se p?idávají léka?i a sestry kliniky.
Zdravotni?tí experti, kte?í se podílí na pé?i o jednoho pacienta, pracují na r?zných místech, ?asto se osobn? v?bec nesetkávají, jejich pracovišt? jsou vzdálená. P?edávají si informace o pacientovi. A práv? kvalita a rychlost tohoto p?edávání zásadním zp?sobem ovliv?uje kvalitu a bezpe?nost pé?e, kterou pacient dostává - a také celkové náklady, které jsou s jeho lé?ením spojené.

P?edávání a sdílení informací

Jak pro pacienta, tak pro ošet?ujícího léka?e a stejn? pro plátce je sdílení a p?edávání zdravotních informací zásadním požadavkem. Stejn? tak pro stát, v jehož zájmu je ve?ejné zdraví.
Zdravotní informace mají velkou hodnotu. Na jejich získání byly spot?ebovány cenné zdroje. Na prvním míst? je to ?as specializovaných expert?, kterých není dostatek. Na druhém míst? jsou to peníze, které pokrývají náklady na získání informací. Tyto zdroje jsou ve zdravotnictví limitované, není jich dostatek a podmi?ují dostupnost zdravotní pé?e pro všechny ob?any, což je a jist? i z?stane základním požadavkem.
Získání zdravotních informací je vždy spojeno s jistým nepohodlím, utrpením ?i rizikem pro pacienta. Každý jsme z?ejm? p?ipraven strp?t nepohodlí i p?i opakovaném m??ení t?lesné teploty (pokud to není v p?t hodin ráno každý den hospitalizace). S menším nadšením budeme postupovat opakovaný (a možná zbyte?ný!) odb?r krve ze žíly, budeme se hn?vat, pokud bude léka? zbyte?n? odebírat krev našemu p?lro?nímu dít?ti. Jsou vyšet?ovací metody, nap?íklad rentgen, kolonoskopie, katetrizace a další, které pacienta p?ímo poškozují a nesou zna?né riziko pro jeho zdraví, v krajních p?ípadech i život.

Informace na správném míst? ve správný ?as

Klí?ové je, aby byly všechny informace, které mohou být využity pro další rozhodování, ve správný ?as na správném míst?. Je neodpustitelné a netolerovatelné, aby kdesi, v n?jakém zdravotnickém za?ízení nebo jinde, existovaly informace, které by mohly pacientovi prosp?t, a p?itom nebyly dostupné na míst? a v ?ase, kdy by mohly být využity.
Pokud informace, které existují, nevyužijeme p?i rozhodování, potom jednozna?n? plýtváme zdroji, které jsme na získání informací využili, a znevažujeme rizika, která pacient podstoupil. Dvojnásobné plýtvání p?edstavují ?asté p?ípady, kdy nejenže existující informace není využita, ale vyšet?ení se zcela zbyte?n? provádí znovu. Znovu plýtváme zdroji personálními i finan?ními - špi?kový profesionál by mohl poskytovat pé?i jinému pacientovi, za vyplýtvané peníze by mohla být uhrazena jiná, pot?ebná pé?e.
Odpov?? na otázku Které informace? mohou být pro další rozhodování využity není snadná. Každá informace, by? pro laika ?i specialistu v jiném oboru je to obtížn? pochopitelné, m?že být p?íslušným odborníkem n?jak využita. Proto se kloníme k názoru, že ošet?ující léka?, který rozhoduje, má mít p?ístup ke všem informacím, které jsou k disposici. Podmínkou je pochopiteln? souhlas pacienta, ale k tomu se vrátíme pozd?ji.
Druhou otázkou je Kde? mají být informace k disposici. Ani na tuto otázku není odpov?? lehká a i na tuto otázku jsme našli ?ešení. Klí?ovou roli p?i poskytování zdravotní pé?e, a také p?i její koordinaci, hraje praktický léka?, léka? primární pé?e. Toho by si m?l pacient sám svobodn? zvolit a m?l by k n?mu mít d?v?ru. Osobn? podporuji systémy, jejichž sou?ástí je vytvo?ení ur?ité administrativní vazby mezi pacientem a jím zvoleným léka?em primární pé?e, v mé zemi hovo?íme u registraci. Léka? primární pé?e koordinuje pohyb pacienta v složitém zdravotnickém systému. U n?ho se proto mají scházet všechny zdravotní informace, které jsou o pacientovi k disposici, resp. léka? primární pé?e má mít ke všem t?mto informacím p?ístup.
Vlastní pohyb pacienta ve zdravotnickém systému je obtížn? p?edvídatelný, zvlášt? v systémech se svobodnou volbou léka?e, kdy si pacient m?že svobodn? vybrat, kde se bude lé?it. S rostoucí mobilitou obyvatel a se zv?tšujícím se prostorem, kde se mohou svobodn? pohybovat a tedy také potencionáln? žádat zdravotní pé?i, ješt? více klesá šance p?edvídat, kde pacient bude pé?i ?erpat. Jediným záchytným bodem z?stává tak sám pacient. Rozhodovat o jeho další pé?i se bude velmi pravd?podobn? tam, kde se pacient nachází. A z toho vyplývá jednoduché ?ešení: dáme p?ístup k informací do ruky pacientovi, a on tyto informace poskytne tehdy a tam, kde bude pé?i ?erpat.

Zájem pacienta

Na prvním míst? zájmu pacienta je jeho zdraví. Chce z?stat zdravý, p?edcházet nemocem. Pokud onemocní, chce se co nejd?íve úpln? vylé?it. Pokud vylé?ení není možné, chce d?stojn? a plnohodnotn? žít, pracovat, postarat se sám o sebe, z?stat mobilní, netrp?t bolestí, žít ve svém vlastním prost?edí. Tento vý?et rozhodn? není úplný.
Je v zájmu pacienta, aby všichni, kdo rozhodují o jeho zdraví, m?li k disposici co nejvíce informací. Potom mohou rozhodnout rychleji a správn?ji. Pacient má v?tší šanci na to, že z?stane zdravý, že se brzy vylé?í ?i dostane nejvhodn?jší pé?i. Využití informací sou?asn? snižuje riziko chyby léka?e, stejn? jako zbyte?ného opakování nežádoucí komplikace lé?by. Již jsme hovo?ili o riziku zbyte?ného opakování vyšet?ení, která mohou být nepohodlná, bolestivá ?i nebezpe?ná. Pacient se tak logicky jeví nejlepším manažerem svých vlastních zdravotních informací.
Pacient manažerem vlastních zdravotních informací
Každý z nás se chce více ?i mén? starat o své vlastní zdraví. S nar?stající mírou vzd?lanosti a nar?stající mírou dostupnosti informací roste zájem na pé?i o vlastní zdraví. Pokud chceme, aby se ob?an stal manažerem vlastního zdraví, aby se aktivn? podílel na rozhodování o svém zdraví a aby sou?asn? nesl sv?j díl odpov?dnosti za vlastní zdraví, musíme mu poskytnout odpovídající informace. Jsou to samoz?ejm? informace o zdravém životním stylu, o pé?i o zdraví i o nemocech. Spolu s tím jsou to ale i informace o mém vlastím zdraví, o vyšet?eních, která jsem absolvoval a jejich výsledcích, o pé?i, kterou jsem ?erpal, o možných komplikací a rizicích. Pokud je pacient manažerem vlastních zdravotních informací, má k nim pochopiteln? p?ístup a m?že s nimi pracovat a tak se aktivn? podílet na pé?i o své zdraví.

Ochrana soukromí

Velmi d?ležitou otázkou je ochrana soukromí. Zdravotní informace jsou bezpochyby velmi citlivými osobními údaji. Nikdo si nep?eje, aby informace o jeho nemoci, vyšet?eních ?i lé?ení byly zve?ejn?ny. Všichni, kdo se zdravotními informacemi pracují, musí dbát na jejich pe?livou ochranu. Obava z porušení tajemství a soukromí narušuje vztah d?v?ry mezi léka?em a jeho pacientem a je aktuáln? jednou z nejv?tších bariér dalšího rozvoje eHealth.
Zatím jsme nenalezli uspokojivé ?ešení p?ístupu k osobním zdravotním údaj?m. Liší se legislativní úprava v jednotlivých zemích, liší se pohledy léka?? a pacient?, rozdílné preference mají i jednotlivci. N?kte?í v??í, že ke zdravotním informacím mají mít p?ístup všichni léka?i. ?asto p?ístup omezují na ty léka?e, kte?í skute?n? o pacienta pe?ují, s v?domím toho, jak je to obtížné definovat a kontrolovat. Existují vážné obavy, že zákonná úprava, která dovolí široký p?ístup zdravotník? k osobním informacím pacient?, m?že vážn? nabourat vztah d?v?ry mezi pacientem a jeho léka?em. Pokud budu v?d?t, že zákon nutí mého léka?e sdílet informace, rad?ji mu své tajemství nesd?lím.
P?im??eným a fungujícím ?ešením se ukázalo sv??it rozhodnutí do rukou pacienta. Jsou to jeho osobní údaje, jeho tajemství, a proto práv? on m?že rozhodovat o tom, komu je zp?ístupní, komu je prozradí. ?ešením jsou systémy, kdy pacient rozhoduje, komu své informace poskytne. Jsme si v?domi toho, že pacient m?že n?které informace p?ed konkrétním léka?em tajit - ale v tom se sv?t elektronický nijak neliší od sv?ta reálného, ani zde není nástroj, který by ?lov?ka donutil prozradit své tajemství, pokud se k tomu nerozhodne sám.

Zájem léka?e

Zájmem léka?e je poskytovat kvalitní a bezpe?nou zdravotní pé?i, mít své pacienty a být dob?e zaplacen. Pokud má léka? p?ístup k informacím, m?že se rozhodovat rychleji a lépe. poskytuje kvalitn?jší zdravotní pé?i. Vyvaruje se chyb a omyl? - díky tomu je spokojen?jší a vyhledává ho více pacient?.
Léka?, který správn? pracuje s informacemi, je vítaný nejen pro pacienty, ale také pro plátce, protože hospoda?í efektivn? se zdroji - jak s vlastním ?asem, tak s pen?zi zdravotního pojišt?ní - lé?í rychle a správn?, neplýtvá léky, neindikuje zbyte?ná laboratorní vyšet?ení. Zdravotní pojiš?ovny by m?ly v zájmu svém a p?edevším v zájmu svých pojišt?nc? lépe platit léka?e, kte?í správn? pracují s informacemi.

Zájem plátce

Plátce zdravotní pé?e, tedy ?asto zdravotní pojiš?ovna, by m?la p?edevším hájit zájmy svých pojišt?nc?. Zastupuje je ve vztahu se zdravotnickými za?ízeními. M?la by pro n? nakupovat co nejlepší, tedy nejbezpe?n?jší, nejkvalitn?jší pé?i bez dlouhého ?ekání a co nejblíže jejich bydlišti. ?astým problémem ve?ejných systém? zdravotního pojišt?ní je p?evaha ve?ejného zájmu, zájmu státu na finan?ní stabilit? zdravotnictví, nad zájmem pojišt?nce, ale to zde ?ešit nebudeme.
V zájmu plátce je nejen nejlepší zdravotní pé?e, ale také efektivní využívání financí, které jim pojišt?nci sv??ili. Je chybou interpretovat tento zájem jako šet?ení. žádný z nás neplatí zdravotní pojišt?ní proto, aby na n?m pojiš?ovna šet?ila, když onemocní. Efektivní využívání financí spo?ívá v tom, že s nimi neplýtváme na v?ci zbyte?né a neužite?né a vydáváme je rychle a ú?inn? na pé?i, která skute?n? pomáhá.
V zájmu plátce je tedy také sdílení zdravotních informací. Díky správné práci s informacemi platí plátce za kvalitn?jší a bezpe?n?jší pé?i, nemusí platit za chyby a komplikace, neplýtvá pen?zi na zbyte?n? opakovaná vyšet?ení a zbyte?n? p?edepsané léky.
V zájmu plátce je vedle toho i aktivní role jeho pojišt?nce, nejen p?i pé?i o zdraví, ale také p?i kontrole správy jeho pen?z na zdravotním pojišt?ní. Pokud má pojišt?nec p?ístup k informacím o tom, komu a za co jeho pojiš?ovna za n?ho zaplatila, uv?domí si cenu zdravotní pé?e a potažmo i zdraví, a sou?asn? m?že odhalit chyby a n?kdy i podvody p?i ú?tování zdravotních výkon? léka?i pojiš?ovnám.

Zájem státu

Sát chrání zájmy svých ob?an?. V jeho zájmu je, aby m?li ob?ané nejlepší možný p?ístup k pé?i o zdraví, aby se na ni sami podíleli, tedy aby zdraví obyvatel bylo dobré. Stát tedy má podporovat rozvoj služeb eHealth.
Základním úkolem státu je vytvá?et pravidla a dbát na jejich dodržování. Zákony musí proto vytvá?et podmínky pro to, aby byla zdravotnická dokumentace vedena v elektronické podob? a aby byla jasná pravidla pro její p?edávání a sdílení. Sou?asn? musí stát definovat a vynucovat pravidla zacházení se soukromím.
Pro metodickou podporu rozvoje eHealth je vhodné, aby stát podporoval datová rozhraní a interoperabilitu, podle mých zkušeností nejlépe na dobrovolném základ?. Jednotliví uživatelé, správn? motivovaní k interoperabilit?, sami nejlépe vyhledají ?ešení, které naplní jejich pot?eby, a p?ihlásí se k datovému standardu, který stát udržuje.
Úkolem státu je taká podporovat interoperabilitu v mezistátním rozm?ru, podílet se na definování mezinárodních standard? interoperability a komunika?ních ?ešení a udržovat národní prost?edí kompatibilní v??i jiným zemím.
Nejen jako konzervativní politik varuji p?ed tím, aby se stát pokoušel nakoupit a vnutit uživatel?m jedno ?ešení. Taková situace vyvolává odpor, a sou?asn? zmenšuje prostor pro zdravou konkurenci, která vždy p?ináší lepší a levn?jší služby.

Co máme

Služby eHealth neza?ínají dnes na zelené louce. Práv? naopak. Máme mnoho velmi úsp?šných ?ešení, a celou ?adu plán? a projekt?. Prakticky všechny laborato?e a nemocnice, stejn? jako lékárny pracují s informa?ními systémy, po?izují a spravují informace v elektronické podob?. Stejn? tak i ?ást samostatn? pracujících léka??. Také zdravotní pojiš?ovny a samoz?ejm? i státy disponují nejr?zn?jšími informa?ními systémy.
Bohužel jsme však ješt? hodn? daleko od ideálu. V mnoha p?ípadech spolu informa?ní systémy nemohou komunikovat. Nejsou propojeny, data nejsou navzájem kompatibilní. Ješt? horší je úrove? využívání existujících systém?. Zdravotníci možná mají k disposici systémy, které mohou p?i práci s informacemi pomáhat, ale ve skute?nosti tyto systémy nevyužívají. Navenek ?asto tvrdí, že systémy nejsou funk?ní, ale ve skute?nosti neumí nebo necht?jí jejich funkce využívat.

Bariéry

P?i rozvoji elektronického zdravotnictví narážíme na mnoho bariér, a ty musíme spole?n? p?ekonávat.
První z nich je ned?v?ra v komunika?ní technologie a nedostate?ná úrove? dovedností v práci s nimi. Zdravotnictví, možná spolu se školstvím, z?stává posledním resortem, ve kterém vysokoškolsky vzd?laný pracovník beze studu deklaruje, že neumí pracovat s po?íta?em, a dokonce se to ani nehodlá nau?it. Tato bariéra má bezpochyby genera?ní charakter, ale i tak je vhodné podívat se na to, zda je práce s informa?ními technologiemi b?hem p?ípravy sester a léka?? dostate?ná.
Druhou bariérou je obava ze ztráty soukromí. Ve skute?nosti je to p?irozená lidská obava z neznámého, nepoznaného, spojená s nep?im??enými o?ekáváními. Není ani nikdo, kdo by se nesetkal s obavou, že osobní údaje uložené v po?íta?i se ztratí, že je n?kdo ukradne a zneužije. Bezpe?nost a ochrana dat je bezpochyby d?ležitá, nicmén? ve sv?t? po?íta?? je ?ešena mnohem d?kladn?ji, než ve sv?t? papír? a šanon?. Pokud uživatelé dodržují pravidla, je nebezpe?í p?im??ené.
?asto se setkáváme s obavami o d?v?rnost sv??ených informací. Pacient sv??uje svému léka?i svá intimní tajemství. Pokud se bude obávat, že léka?e n?kdo donutí tato tajemství vyzradit, bude jeho d?v?ra narušena, svá tajemství si uchová na úkor kvality pé?e, kterou mohl získat.
Reálnou, by? nep?iznanou obavou je obava ze zm?ny starých po?ádk?. Léka?i jsou konzervativní, a neradi m?ní své chování. Pokud jim t?icet let sta?il psací stroj, nehodlají p?ejít na po?íta? - až do té chvíle, než pochopí, co jim tato zm?na p?ináší, protože jsou v medicín? zvyklí využívat nové a nové technologie, pokud jsou p?ínosné.
Velkou bariérou je obava z transparentnosti. P?ipome?me si, že ve valné v?tšin? je zdravotnictví spojeno s využíváním ve?ejných fond?. Abychom správn? porozum?li celému systému, je t?eba si uv?domit, že plýtvání, které systém poškozuje, je n?kterým jeho ú?astník?m prosp?šné. Ti, kdo vyd?lávají na zbyte?n? provedených laboratorních vyšet?eních ?i zbyte?n? p?edepsaných lécích asi nebudou aktivními zastánci eHealth, které takové plýtvání razantn? omezí.

Co pot?ebujeme

K tomu, abychom skute?n? správn? pracovali s informacemi, tedy abychom využili p?i rozhodování všechny informace, které existují, tedy aby byly informace ve správný ?as na správním míst?, tedy abychom neplýtvali lidskými i finan?ními zdroji a nesnižovali zbyte?n? kvalitu poskytované pé?e, pot?ebujeme mnoho zm?nit.
Technologické zm?ny jsou ve skute?nosti triviální. Vybavení po?íta?i, konektivita, datová rozhraní a systémy vým?ny informací, to vše už dávno zvládly jiné resorty, jako jsou banky, doprava ?i obchod. V tom je zdravotnictví pozadu, ale není problém zpožd?ní dohnat.
Mnohem náro?n?jší je zm?na chování jak zdravotnických profesionál?, tak ob?an? pacient?. Zm?na chování nep?ijde sama, je pot?eby k nalézt d?vody, kterým ?íkáme motivace. Vytvo?ení takových motivací již není v možnostech systém? eHealth. To vyžaduje reformu nejen zdravotnictví jako takového, ale svým zp?sobem celé spole?nosti. A proto je takový úkol tak obtížný, vyžaduje tolik ?asu a má tolik odp?rc?.
Pot?ebujeme vytvo?it prost?edí, ve kterém je ob?an skute?n? motivován k pé?i o své vlastní zdraví. Pokud je, sám pozná, že pot?ebuje informace. Sám brzy rozpozná, že je pro n?ho užite?né, aby se stal manažerem svých zdravotních informací, aby poskytl svému léka?i, který rozhoduje o jeho zdraví, všechny informace a ujistil se, že léka? tyto informace využívá.
Pot?ebujeme vytvo?it prost?edí, které oce?uje, a tedy platí, kvalitní zdravotní pé?i, systém, který oce?uje kvalitu, ne kvantitu. Plátci musí odm?nit léka?e, kte?í pracují korektn? s informacemi, pokud v?bec do systému pustí léka?e, kte?í to odmítají nebo neumí. Plátce by m?l ocenit své pojišt?nce, kte?í se aktivn? zajímají nejen o své zdraví a zdravotní pé?i, ale i ty, kdo se aktivn? podílejí na kontrole využívání financí svého zdravotního pojišt?ní.
Pot?ebujeme prost?edí takových motivací, které povedou ú?astníky systému ke správnému, efektivnímu chování. Ocení kvalitu, podpo?í prevenci, potrestají plýtvání. Motivací, které povedou k lepšímu zdraví, lepšímu využití lidských i finan?ních zdroj a tím i k lepší dostupnosti pé?e pro všechny ob?any.

V úterý navštíví Prost?jov, kde se setká se ?leny ODS, ale i se studenty st?ední školy.

Ve st?edu ráno odletí Milan Cabrnoch do Bruselu, aby se zde zú?astnil zasedání výboru pro zam?stnanost a sociální v?ci i výboru pro životní prost?edí, ve?ejné zdraví a bezpe?nost potravin. Ve?er promluví na Evropské konferenci pro výrobu na téma vysílání pracovník?.

Ve ?tvrtek bude pokra?ovat zasedání výbor? a ve?er p?iletí Milan Cabrnoch zp?t do Prahy, aby se v pátek v?noval pracovním setkáním.

V úterý zasedl klub ODS v Evropském parlamentu a odpoledne se Milan Cabrnoch zú?astnil sch?ze p?edsed? delegací a také sch?ze skupiny Evropských konzervativc? a reformist?. Milan Cabrnoch také vystoupil na plénu se svým vyjád?ením k projednávanému fondu pro pomoc nejchudším. Ve svém vyjád?ení zd?raznil, že rozdávání potravin není ?ešením chudoby a že by bylo t?eba investovat spíše do vzd?lávání a podpory tvorby pracovních míst.

Ve st?edu bylo mimo plenárního zasedání na programu setkání stínových zpravodaj? k zdravotnickým diagnostickým prost?edk?m in vitro.

Ve ?tvrtek odpoledne projednávalo plénum situaci uv?zn?ného p?edstavitele ázerbájdžánské opozice Ilgara Mammadova, který byl zat?en p?i únorových protestech ve m?st? Ismayli a od té doby je držen ve vazb?. K tomuto tématu Milan Cabrnoch rovn?ž promluvil. Kritizoval nezájem europoslanc? podílet se na ?ádných jednáních s Ázerbájdžánem a zd?raznil nutnost zajišt?ní spravedlivého procesu pro Ilgara Mammadova, a jeho neprodlené propušt?ní z vazby, nejsou-li pro ni d?vody.

Nyní projednáváme v rámci naléhavého postupu p?ípad obvin?ní a vazby pana Ilgara Mammadova, p?edsedy politického hnutí REAL a kandidáta pro nadcházející prezidentské volby. Každý ob?an státu m?že být orgány ?innými v trestním ?ízení obvin?n. Musí mít právo na nezávislý soud a spravedlivý proces. Pouze nezávislý soud m?že a sou?asn? musí rozhodnout jak o oprávn?nosti vazby, tak o vin? ?i nevin? obžalovaného. Každý obvin?ný m?že být držen ve vazb?. Musí k tomu být zákonné d?vody posouzené nezávislým soudem. Musí mít právo na odvolání, na p?ezkoumání rozsudku.
Každý obvin?ný musí mít právo na ?ádnou obhajobu, na svobodnou volbu obhájce. Každý zadržený ve vazb? musí mít právo na kontakt se svou rodinou, se svým obhájcem, na d?stojné zacházení a ?ádnou zdravotní pé?i.

Rozhodn? nesouhlasím s tím, aby se v kterékoli zemi na sv?t? p?enášela politická sout?ž do policejních akcí, soudních síní a v?znic. Neod?vodn?né držení politických oponent? ve vazb? je v rozporu s nezávislostí policie, prokuratury a soud?.
Pohoršuje mne, že se vysoký p?edstavitel Evropské unie nemohl osobn? zú?astnit projednávání p?ípadu pana Mammadova p?ed soudem a souhlasím s tím, abychom vyzvali vládu Ázerbájdžánu k náprav?.
Pln? podporuji, abychom ve svém usnesení vyzvali vládu Ázerbájdžánu, aby zajistila rychlé, nezávislé a spravedlivé posouzení p?ípadu pana Mammadova a jeho okamžité propušt?ní z vazby, pokud k ní nejsou ?ádné zákonné d?vody.
Je pln? na míst? umožnit kandidátovi do prezidentských voleb ú?astnit se nejen t?chto voleb, ale i p?edvolební kampan?. V opa?ném p?ípad? je d?v?ryhodnost takových voleb ot?esena.

Nepokládám však za vhodné, abychom p?i projednávání p?ípadu Mammadova v rámci naléhavého postupu p?ijímali usnesení vztahující se k témat?m, která p?ímo s p?ípadem Mammadova nesouvisí.
Otázky svobody sd?lovacích prost?edk?, ?innosti nevládních organizací, svobodných voleb, lidských práv obecn?, fungování kancelá?e OECD v Ázerbájdžánu a další jsou plným právem p?edm?tem ?ádného jednání p?íslušných výbor? a delegace.

Nemohu nezmínit, že jsem musel na konci dubna 2013 odložit ?ádný termín jednání Výboru pro spolupráci parlamentu Ázerbájdžánu a EP. Toto jednání se m?lo z velké ?ásti v?novat práv? lidským práv?m, reformám a p?íprav? voleb. Jediným d?vodem odkladu tohoto jednání byl absolutní nezájem poslanc? EP. Z t?iceti ?len? a náhradník? delegace byla pouze jedna poslankyn? ochotna se jednání ú?astnit. P?i p?edchozích zasedáních PCC tomu bylo stejn?, bez ohledu na to, zda probíhala v Baku ?i v Bruselu.

Pokud se naše usnesení nebude v?novat p?ímo a soust?ed?n? p?ípadu Mammadov, hrozí, že se mine svým ú?inkem.
Nemohu souhlasit s tím, aby usnesení v?nované obecn? zásadním otázkám demokracie, lidských práv, reforem ?i nezávislých soud? a nezávislých voleb bylo p?ijímáno v režimu naléhavého postupu n?kolika desítkami poslanc?, namísto ?ádného projednání ve výborech a p?ijetí d?stojným zp?sobem v rámci ?ádného plenárního zasedání Evropského parlamentu.

Europoslanci ODS vznik nového fondu nepodpo?ili. "Uv?domujeme si samoz?ejm? problémy související s rizikem chudoby a sociálního vylou?ení. Nemyslíme si ale, že založení nového fondu pomoci nejchudším - respektive pokra?ovaní fondu, který bude do konce roku 2013 fungovat v rámci spole?né zemed?lské politiky - na evropské úrovni p?inese efektivním ?ešení," ?ekl ve Štrasburku mluv?í ODS pro zam?stnanost a sociální politiku Milan Cabrnoch.

Podle n?j by se samy ?lenské státy m?ly dobrovoln? rozhodnout, zda cht?jí bojovat proti chudob? pomocí evropského programu distribuce potravin a základní materiální pomoci, nebo zda využijí jiných paralelních evropských program?. "Povinná ú?ast na financování fondu je navíc pro ?eskou republiku zcela nevýhodná," dodává Milan Cabrnoch. "?esko je v rámci EU k zemí nejmén? ohroženou chudobou. M?žeme se tedy nyní t?šit na to, že ?eský da?ový poplatník bude p?ispívat na chudé v ostatních evropských státech."

Z nového fondu budou podle Milana Cabrnocha profitovat p?edevším zem?d?lci, jejichž dotované p?ebytky se budou za další dotace vykupovat a p?erozd?lovat. "Ponechme co nejvíce pen?z v rozpo?tech ?lenských zemí, a? problematiku chudoby ?eší podle svého," uzavírá Milan Cabrnoch. "Vlády p?ímo zodpov?dné svým voli??m nejlépe znají domácí situaci a v?dí, na které konkrétní skupiny zam??it programy sociální pomoci." Rozd?lování potravin je velmi krátkodobou pomocí, která problém chudých ne?eší, ale fixuje. Správným ?ešením je zvyšování kvalifikace, podpora podnikání, snižování daní, liberalizace pracovního práva.

Evropská komise navrhuje sebrat letos ?eským zem?d?lc?m skoro 300 milion? korun. Komise chce seškrtat p?ímé platby a jako kritérium si vybrala strukturu zem?d?lských podnik? v dané zemi s tím, že diskriminovány mají být p?edevším velké podniky. Nejv?tší podíl p?ímých plateb, 4,5%, by musela odepsat ?eská republika, na rozdíl nap?íklad od rakouských zem?d?lc?, kte?í by p?išli jen o 2,5 procenta plateb. Jak p?ipomíná Hynek Fajmon, krácení plateb podle velikosti poškodí všechny podniky, v?etn? malých. Pokud má ke krácení plateb dojít, musí dopadnout na všechny ?lenské státy stejn?.

3,5 miliardy eur by m?l Brusel v p?íštích letech utratit za potraviny pro chudé. Další p?l miliardy eur by m?ly do fondu dodat ?lenské státy ze svých rozpo?t?. Zatímco ?eská republika dosud podobnou pomoc ne?erpala, nov? by m?la mít povinnost p?isp?t. V p?ípad? ne?erpání pomoci by pak o vložené peníze p?išla. ODS podobná pravidla nepodpo?í. Z fondu budou podle Milana Cabrnocha profitovat p?edevším zem?d?lci, jejichž dotované p?ebytky se budou za další dotace vykupovat a p?erozd?lovat. "Ponechme co nejvíce pen?z v rozpo?tech ?lenských zemí, a? problematiku chudoby ?eší podle svého," dodává Milan Cabrnoch.

Evropský parlament bude ve ?tvrtek hlasovat o zpráv? hodnotící výsledky a budoucnost tzv. Evropské služby vn?jší akce neboli diplomatické služby EU. Ob?anští demokraté nesouhlasí se snahou oslabit pozici ?lenských stát? ve prosp?ch Evropské komise, která se v oblasti zahrani?ní politiky snaží vytvá?et politické struktury mimo právní rámec. "Snaha EU p?edstírat, že je stát s vlastní diplomacií, nás stojí deset miliard korun ro?n?, ale žádné hmatatelné výsledky nep?inesla. Namísto p?enosu dalších pravomocí je na ?ase se zamyslet, zda vznik této služby nebyl unáhlený," ?íká europoslanec Edvard Kožušník.

Evropský parlament by m?l ve ?tvrtek schválit prozatímní dohodu o hospodá?ském partnerství s regionem st?ední Afriky. ?len výboru pro mezinárodní obchod Jan Zahradil dohodu vítá. "Spící ministr Schwarzenberg v tomto klí?ovém africkém regionu zatím ?eským podnikatel?m svou ne?inností spíš házel klacky pod nohy. ?eská republika má v Africe vynikající pov?st a jakékoli uvoln?ní obchodu je proto v našem zájmu," ?ekl Jan Zahradil.

Kontakt:
Jan K?elina, mluv?í ODS v Evropském parlamentu
Tel: +32 493 214 346, +420 733 724 158
Email: jan.krelina@europarl.europa.eu
Web: www.ods.cz/eu, www.ecrgroup.eu

"Fond solidarity EU vznikl po rozsáhlých záplavách ve St?ední Evrop? v roce 2002 s cílem pomoci ?lenským stát?m uhradit ?ást náklad? spojených se záchrannými operacemi a následným odstra?ováním škod v p?ípadech p?írodních katastrof, jako jsou záplavy, požáry ?i zem?t?esení," p?ipomíná místop?edseda Evropského parlamentu Old?ich Vlasák (ODS). "Od té doby byl využit již v 52 p?ípadech p?írodních katastrof, p?i?emž pomoc pro 23 evropských stát? dosáhla 3,2 miliardy Eur. ?eská republika z n?j ?erpala již t?ikrát a to vždy v souvislosti s povodn?mi. Poprvé 129 milion? na zmírn?ní následk? škod vzniklých v roce 2002, podruhé 5,1 na škody z roku 2010 a naposledy 10,9 milion? na škody pozd?ji v témže roce."

V sou?asnosti nejsou jasné ani škody, které povodn? zp?sobí, ani pomoc, jakou lze o?ekávat ze strany EU. Podle platných pravidel mohou ?lenské státy obdržet prost?edky z tohoto fondu, pokud o n? požádají do deseti týdn? od katastrofy. Je také definován minimální rozsah škod, který musí být p?ekro?en, aby bylo možné mechanismus solidarity spustit, a který pro ?eskou republiku ?iní 872 milion? Eur. Pomoc ale m?že být ud?lena i v p?ípad?, že škoda tento limit nep?esáhne, ale živelní pohroma zp?sobí velké regionální problémy. Pomoc p?itom ?iní 2,5 procenta zjišt?né škody, v p?ípad? velké "národní pohromy", pak pomoc m?že nar?st o 6 procent. Uvoln?ní pomoci je vázáno na formální rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, které rozhodují o rozpo?tu a jeho zm?nách. Na základ? tohoto rozhodnutí Komise podepíše s ?lenským státem p?íslušnou smlouvu a v jedné splátce pomoc ?lenskému státu uvolní.

Je t?eba poznamenat, že Fond solidarity EU nep?edstavuje operativní nástroj pro ?ešení dopad? p?írodní katastrofy. Finan?ní podpora m?že být poskytnuta pouze na základ? žádosti postiženého státu a vlastní rozhodnutí o zm?n? rozpo?tu trvá n?kolik m?síc?. Kup?íkladu poslední ?ešený p?ípad se týká záplav ve Slovinsku, Chorvatsku a Rakousku, které tyto zem? zažily na p?elomu ?íjna a listopadu 2012 a které si vyvolaly škody ve výši 381,1 milion? Eur. Teprve v dubnu 2013 Komise navrhla vyplatit postiženým stát?m 14,3 milion? Eur, p?i?emž Evropský parlament zatím stihl pouze jmenovat zpravodaje v rozpo?tovém výboru a na jeho rozhodnutí, stejn? tak jako na souhlas Rady, si tyto zem? budou muset ješt? n?kolik m?síc? po?kat. Na pomoc z Bruselu si tak budeme muset po?kat i my, pokud vše p?jde hladce, dorazí nejd?íve za rok.

První den zasedání jsou na programu jednání Spole?né rozpravy – Organizovaná trestná ?innost, korupce a praní pen?z, Minimální požadavky na bezpe?nost a ochranu zdraví p?ed expozicí zam?stnanc? rizik?m spojeným s fyzikálními ?initeli (elekromagnetická pole), Sociální investice pro r?st a soudržnost a Kontrola celních orgán? zam??ená na dodržování práv duševního vlastnictví

Druhý den dopoledne Evropský parlament v?nuje Spole?né rozprav? - Potraviny ur?ené pro kojence a malé d?ti a potraviny pro zvláštní lé?ebné ú?ely, Vážné p?eshrani?ní zdravotní hrozby a Fond evropské pomoci nejchudším osobám.  Na úterý odpoledne je za?azena Spole?ná rozprava  – Azyl, Schenken a Finan?ní výkazy.

St?eda dopoledne je v?nována rozprav? o Finan?ních službách: nedostate?ný pokrok v Rad? a zpožd?ní Komise p?i p?ijímání n?kterých návrh?.

Odpolední program pokra?uje Rozpravou o Lidských právech, demokracii, svobod? tisku a sd?lovacích prost?edcích ve sv?t?

?tvrte?ní program za?íná dopolední debatou o Prozatímní dohod? o hospodá?ském partnerství mezi ES a st?ední Afrikou. ?tvrtek odpoledne je jako vždy v?nován Rozpravám o p?ípadech porušování lidských práv.  Po ukon?ení rozprav následuje hlasování.

B?hem setkání koordinátor? hlasování (setkání whip?) dohodl Milan Cabrnoch s kolegy z EKR spole?ný postup p?i všech hlasováních tohoto plenárního zasedání.

Podrobný program plenárního zasedání naleznete na:

http://www.europarl.europa.eu/sides/indexPartSession.do?reference=2013-06&language=CS

P?íští plenární zasedání EP se bude konat ve Štrasburku 1. - 4.?ervence 2013.

Michaela Plonquet Straková, 10. 6.  2013