Poznámka: ke slibu zvýšení platů lékařů v nemocnicích

FacebookTwitterGoogleLinkedIn


Nakolik se dá věřit slibům v memorandu, které v září uzavřel ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček s předsedou Rady Asociace krajů ČR Michalem Haškem za účasti premiéra Bohuslava Sobotky, že v nemocnicích zřizovaných kraji stoupnou příjmy stejně jako ve státních nemocnicích, když Sobotkova vláda předchozí memorandum s lékařskými odbory z roku 2011 o zvyšování platů lékařů v nemocnicích považuje za právně nezávazné. Vidíte jako schůdné řešení sjednotit odměňování, tedy platy a mzdy?“

O výši odměny pracovníků, tedy i lékařů a sester, má a musí (a může) rozhodovat vždy ten, kdo řídí konkrétní zdravotnické zařízení. Rozhodne se podle toho, kolik peněz na odměny pro zaměstnance má a jakou práci zaměstnanci odvádí, jak moc je potřebuje.

Jsem si jist, že všichni ředitelé nemocnic jsou si dobře vědomi toho, jak moc sestry a lékaře potřebují. Peníze, kterými disponují, jsou omezené, a proto ani odměny zdravotníků nejsou dostatečné. Nejen ředitelé nemocnic, ale i soukromí lékaři si bezpochyby přejí zaplatit „své“ sestry a lékaře lépe, udržet si je, získat nové a lépe odměnit ty nejlepší.

Není správné, aby vláda nebo některá politická strana slibovala zdravotníkům, že zařídí jejich platy. Pokud už takový slib padne, mě by být podložen dostatečným zvýšením příjmů zdravotnických zařízení. Pamatujme však, že většina příjmů zdravotnických zařízení pochází z prostředků veřejného zdravotního pojištění, které pro nás, pojištěnce, spravují zdravotní pojišťovny. Pojišťovny nejsou ani státní ani krajské organizace, jsou to samosprávné subjekty a neřídí je ani předseda vlády, ani hejtmani. Z tohoto pohledu je slib pánů Sobotky a Haška nerealistický a věřit se mu nedá, není jasné, do čí kapsy budou politici sociální demokracie k naplnění svého slibu sahat.

Je krajně nespravedlivé, aby politici lacině slibovali zvýšení odměn zdravotníkům, kteří pracují v nemocnicích, a ještě k tomu jen v některých nemocnicích, na úkor zdravotníků, kteří pracují v jiných zdravotnických zařízeních. Základním principem demokracie a správy veřejného zdravotního pojištění musí být rovnost před zákonem, tedy stejná pravidla a stejné šance pro všechny sestry a lékaře, bez ohledu na to, jakou právní formu má zdravotnické zařízení, ve kterém pracují. Všichni se starají o pojištěnce a všichni si zaslouží spravedlivou úhradu své práce z pojištění. Slibovat jedněm více než jiným je nemorální.

FacebookTwitterGoogleLinkedIn